Ráno 2. června jsme se všichni potkali na benzínce v Znojmě a po několika minutách jsme vyrazili na cestu do Rumunska. Cílová vesnička byla Rovensko, vzdálená 855 km, ve které žijí již několik generací pouze Češi. Rovensko spadající pod střediskovou obec Sopotu Nou leží přímo na jednom z hřbetů uprostřed Muntii Almajului ve výšce kolem 750 m n. m.
Vyrazili jsme na čtyřkolce k moři. Projeli jsme slovenské hory, ukrajinské, rumunské Karpaty a zůstali v bulharské pohraniční zóně na pláži. Zpátky jsme se vraceli přes Maďarsko. Najeli jsme 5000 kilometrů ve dvou na čtyřkolce. Jedenkrát jsme měnili sjeté pneumatiky, dvakrát se převrátili a zkutáleli ze stráně, jednou vyměnili olej. Vrátili jsme se po třech týdnech v pořádku domů. Čtyřkolka je kromě pár škrábanců, ulomenýho zrcátka a pomačkaných kufrů v pořádku a připravena na další akci…
Známé úsloví říká, že jeden z nejkrásnějších pohledů na svět je ze hřbetu koně. A nebudeme daleko od pravdy, pokud řekneme, že ze sedla motocyklu nebo čtyřkolky je možná ještě hezčí…
Tak zas vyrážíme na další, už ani nevím kolikátou výpravu, do našeho oblíbeného Rumunska mezi oblíbené Rumuny, do oblíbeného hotelu. Odjíždíme v Pátek odpoledne s naloženými čtyřkolkami Journeyman Gladiátor 510,530,X5 a X6 ,klasicky přes Brno, Bratislavu, Budapešť Debrecen, Satu Mare , Sighetu Marmatiei, Dragomirešti do Telciu. Přijíždíme v sedm hodin ráno. Po krátkém vybalení, nasnídání a umytí startujeme čtyřkolky celí nedočkaví na první vyjížďku. Měla by být krátká, ne moc náročná, abychom to hned první den nepřepálili.