10.1.2016 (Salta, Argentina) – Dušan Randýsek a Rostislav Plný si dnes na Rallye Dakar užívají volný den. Poslední dva dny se trápili s motorem, ale ten je již plně ok a připraven na další etapu.
Zpráv z depa tohoto dakarského harcovníka není mnoho. Oba závodníci jedou „plný závodní kotel“ a stroj si i sami servisují. „Každou etapu se nám přihodilo něco, opravami, které si děláme sami, jsme vždy ztratili dvacet až třicet minut. Ale obecně Arctic Cat funguje neskutečně. A my věříme a děláme vše pro to, abychom letos projeli cílem.“ Zatím jsou na průběžné 79. pozici.
Na nejtěžší rally světa jedou v jedné ze tří automobilových kategorií T3 light s buggy Arctic Cat Wildcat 1000 X Dakar. S tak malým automobilem na rally vyrazili jako vůbec první Češi.
Mnoho fanoušků se diví, proč si Randýsek výběrem takového stroje na sebe „ušil bič“. On to vidí jinak. „Někdo celý život čeká na ideální podmínky, aby mohl jet na Dakar. Já na to kašlu. Jezdím s lehkým autem, takže s ním jedu Dakar. Bojujeme v dané kategorii, bojujeme sami se sebou. To, že nás předjíždí ostatní auta, vůbec nevnímám. A naopak, když jedeme a nemáme žádné technické starosti, tak se i s těmi silnějšími auty umíme hezky popasovat.“
Zkušený závodník si pochvaluje premiérovou dakarskou spolupráci s Rostislav Plným, absolutním vítězem OffROAD Maratonu 2014. „Je zodpovědný a pracovitý. Oba jsme rozdílné osobnosti, které ale táhnou za jeden provaz. A to já potřebuju, opřít se v závodu o někoho silného.“
Na Rallye Dakar letos závodí s kamionem i bratr Robert Randýsek, hlavně v roli rychlé asistence. „Zatím jsme jeho pomoci využili jen jednou, ale přítomnost bratra je báječná. Je skvělé mít v závodu někoho v zádech, kdo pro vás udělá kdykoliv cokoli nadstandardního.“
Včerejší aktuální zpráva:
Dušan Randýsek a Rostislav Plný jsou v polovině Rally Dakar a ve volném dni opravují a chystají buginu do druhé půlky. Hodně ztratili kvůli technice. Buggyna s obsahem motoru 1000 ccm (kategorie T3 light) není schopná konkurovat strojům s pětinásobným obsahem. Na trati, kterou mají za sebou, byl potřebný hlavně výkon a vysoká koncová rychlost, proto Dušan s rychlostí 110km/hod se nemohl srovnávat s auty s rychlostí 170km/hod. Kluci se museli držet zkrátka, neboť mají limitované servisní zázemí a nemohou si dovolit buginu vážněji poškodit. Soustředí se na to, aby dojeli. Dušan předpokládá, že nyní začne náročnější, techničtější pískový terén, při kterém by se měly zmenšit výkonnostní rozdíly ve třídách a oni si konečně zazávodí a snad se i posunou dopředu v celkovém pořadí.
Text: Liběna Nová, www.offroadmaraton.cz
Předchozí článek