…TMA a BLÁTO … úplně všude!
Ještě ve čtvrtek o půlnoci jsem nevěděl zda vůbec do Ostravy pojedu.
Nemohl jsem z náboje zadní osy dostat ven jedno ložisko. Naštěstí jsem si vzal na pátek dovolenou a mohl se tomu věnovat celé ráno… no a z rána se staly 3 hodiny odpoledne a bylo už na čase vyrazit směr Vřesina u Ostravy.
Cesta utekla celkem v pohodě a ubytovali jsme se přímo ve Vřesině v moc hezkém penzionu „Dukát“. Všechno by bylo v pohodě až do chvíle, kdy jsme přes ultratenkou stěnu museli vyslechnout z vedlejšího apartmá hádku nějakého páru „kdo s kým a proč“… Nepomohly ani naše zoufalé výkřiky a pak když jsme si řekli, že se snad už vyspíme, jsme museli vytrpět pět minut naléhavého vrzání.

CIMG7597 ostrava ja.JPG

Ráno ve čtyři zazvonil budík, ani trochu se mi nechtělo vstávat. Únava z předchozího dne, atd… No prostě nejradši bych to odpískal!
Opustili jsme penzion a přijeli do depa, kde nebylo ani živáčka, jen auta a karavany. Čtyřkolky taky nikde a pekelná tma.
Musel jsem na „Sůze“ ještě něco doladit, tak jsem moc neváhal a čtyřkolku vyndal z auta.
Před 6-tou už mi přišlo divný, že jsme tam sami a začal jsem přemýšlet komu zavolám.
Lupíno to odpískal, Hans určo nejede, na Olíí nemám telefon a Zdenda, ten ještě asi chrní. Nakonec mě napadl Honza Bažant.
Taky že jo, byl už vzhůru a vysvětlil mi, že stojíme v depu pro auta a čtyřkolky jsou jinde.
Následovalo rychlé přemístění z bodu A do bodu B a samozřejmě jsem si vyslechl i nějakou tu kritiku od mé lásky :-).
Pokus č.2 vyšel a my přijeli do depa čtyřkolek, všechno znova vyložit a rychle zjistit kudy na registraci a technickou přejímku. Cesta k přejímce byl mazec, pořád všude tma a bez světel se po lesní cestě opravdu jet nedá. Vrátil jsem se tedy do auta pro „Bořkův kufřík“ a hurá s lucerničkou zpátky.
Jenže v polovině cesty byla mega louže, nebo spíš bažina a v ní zapadlá čtyřkolka a ještě navíc ta tma jak v prd…! Kluci přede mnou mu nabídli, že ho na 4×4 vytáhnou. Nečekal jsem a mastil zpátky k autu. Asi se na mě už dívali divně, že jsem se vrátil zase bez registrace, no nic převlékl jsem se a pokusil se zdolat registraci po třetí. Tentokrát to už vyšlo, vyfasoval jsem chip a hurá zpátky do depa, pobrat trochu energie.
Tentokrát jsem do sebe nacpal energetický gely a honem na start.
Musím upozornit, že závod začínal v sedm a byla ještě pořád ta blbá tma! No jo no, začuzená Ostrava :-).
Moje skupina nebyla tak nabitá, něco kolem 19 jezdců. Tak jsem si mnul ruce… ale předčasně :-).
Možná jsem všechno zkazil tím, jak moc jsem chtěl…
Start mi nevyšel, ale během chvilky jsem se tlačil do předu a když to ještě vypadalo nadějně, tak při vjezdu do úzké zatáčky tam nějaký pilot poslal kolku do křoví a při jeho nečekaném výjezdu jsem to do něj narval a už to začalo.
Nervozita udělala svoje a když mi všichni ujeli, začal jsem to kazit jak se dá. Byla to hrůůza, cpal jsem se kudy jen to šlo, ale ty traktory prostě nejde normálně předjet! Nějakou chvíli to trvá a nejhorší je, že když člověk jednu předjede už je tam zas další a další.

CIMG7518 4x4 ostrava.JPG
Zde důkaz 🙂

Prostě mi přišlo, že sportky jely někam jinam a já jedu jen s 4×4-kama. Nechci je házet do jedné hromady, protože tam byly i tací co mě pustili, ale těch bylo málo.
Vím, že závod je o předjíždění ale tohle byl fakt hnus. Když už jsem s velkou dřinou předjel pár čtyřkolek, tak to vždycky přišlo. Vloudila se chybka a já to buď někam nebo do někoho nacpal. Nedržel jsem si vůbec žadný odstup a to byla zásadní chyba! Nikdy člověk neví co udělá ten před ním, něco nevyjde tak jak se čeká a malér je hned.
Hlavně čas neúprosně letěl. Po dvou hodinách přišlo na to, že budu muset do depa tankovat, kontrolka už nějakou chvíli svítila, tak jsem nabral směr DEPO a to se mi stalo osudným. Jeden klučina s Acessem zapadl v obr louži a celé to zacpal, tak jsem se ještě rychle vrátil odkroužit jedno kolo se ztrátou 2 minut ( cesta do depa a zpět).
Při mém druhém pokusu tam ještě byl, rozhodl jsem se tu louži přeletět v té nejvetší hloubce a bude. Plnej plyn a hurá přes louži… No jistě, nevyšlo to a já zůstal viset v tom bahně, který bylo ááž po kolena.
Nejhorší bylo, že ta mrcha nechtěla ven. Naštěstí mi ji pomohl kluk (Acessák) růčo přemístit až na pevnou zem, byla to teda dřina… Kolka měla snad půl tuny, ale povedlo se a já konečně natankoval a dostal napít!
To už do konce závodu zbývalo jen 40 minut, ale byl jsem rozhodnutej, že to dotáhnu alespoň do 5. místa. Jenže už jsem stihnul jen 3 kola a závod byl zase předčasně ukončen.
To pro mě znamenalo 11 pozici a v celkovém pořadí pak 10 místo. Psychicky vyčerpán jsem celou cestu domů přemýšlel a nadával si, co jsem měl udělat tak či tak. Prostě se nezadařilo, ale nevzdávám to! Alespoň jsem vymyslel jak to vyřeším na příští rok… Koupím 3,6 galonovou nádrž a v Depu mě během závodu nikdo neuvidí :-).
Trať v Ostravě byla nádherná a opravdu bavila. Byla to ta nejlepší trať kterou jsem zatím poznal!

CIMG7576 ostrava kopec.JPG
Autor: Bořek Stenly
6 Komentáře
0

Related Posts

Leave a Comment

4 × 5 =